Giselle vztekle ukázala prstem na Sylviin bezstarostný úsměv; před očima se jí zatmělo a tělo se jí zapotácelo.

V příští vteřině ji Sylvia prudkým trhnutím přitáhla k sobě.

Naklonila se k jejímu uchu a zašeptala hlasem, který mohly slyšet jen ony dvě: „Je mi fuk, co ode mě chceš, ale nedostaneš to.“

Vzápětí ze Sylviiny tváře zmizel veškerý hravý tón a zbyl po něm jen mrazivý chlad.

Gisellina pověs