Nebýt zkušeností z minulého života a skutečnosti, že jí Kaelen sotva před půl hodinou výslovně řekl, že k ní nic dalšího necítí, Sylvia by si to v té chvíli pravděpodobně zase vykládala všelijak.

S těmito myšlenkami ušla už kus cesty. Když se však blížila ke svému domu, uslyšela zezadu Kaelenův hlas: „Sylvio.“

Otočila se a spatřila Kaelena, jak zrychluje krok a běží k ní.

Pod noční oblohou měsíční