„Sylvio.“ Kaelen zíral na její klidný výraz a srdce se mu z nepochopitelného důvodu divoce rozbušilo. „Sylvio, musíš mi věřit, já...“

„Kaelene, dost. Vážně to byl jenom sen,“ přerušila ho Sylvia s naprosto vážnou tváří.

V hloubi duše nedokázala snést pohled na to, jak se Kaelen znovu propadá do noční můry, na kterou ani jeden z nich nechtěl vzpomínat.

Podívala se mu zpříma do očí a s důrazem prone