Když však Sylvia viděla, jak je Lydia vykolejená, neodmítla ji ani nekladla otázky. Jen přikývla a řekla: „Ráda.“

Lydia ze sebe vymáčkla nucený úsměv. „Děkuji vám. Počkejte na mě, mám ještě jednu poslední hodinu.“

„To je v pořádku. Nic dalšího na práci nemám, počkám na vás tady v kabinetu.“

Lydia přikývla, posbírala ze stolu učebnice a řekla: „Tak já jdu učit.“

„Dobře,“ odpověděla Sylvia.

Když Lyd