Když si Sylvia uvědomila, že to možná trochu přehnala, zatvářila se rozpačitě a neodvážila se pohlédnout Kaelenovi do očí.

Vtom se vedle ní ozval jeho mírný hlas: „Už je ti líp? Jestli ne, můžeš se zakousnout i do druhého ramene.“

Jeho hlas zněl tak něžně, s nádechem bezmezné péče a špetkou hravosti, že Sylvia nedokázala potlačit lehké zmatení.

Zvedla uplakané oči, vrhla na něj zlostný pohled, vym