Romanův pohled

Probral jsem se ze spánku, unavený a zpocený. Hruď jsem měl plnou těch krvavých sraženin, které se mi dařilo tajit jak před Clarou, tak před Gideonem. Pokaždé, když jsem zavřel oči, měl jsem pocit, že je to naposledy, ale z nějakého neznámého důvodu jsem se přistihl, že je otevírám znovu. Můj první pohled vždycky padl na tu nejkrásnější tvář – Claru, to ona mě z toho pokaždé vytáhla