Pohled Nolana

Vyšel jsem z pokoje se vztyčenou hlavou. Jak se vůbec opovažuje mluvit o odpuštění, když mi nedokázal říct ani prosté děkuju za to, že jsem zachránil ten jeho ubohý zadek? Byl to naprostý ubožák, co umíral ubohou smrtí obklopený hromadou hadiček, které do něj byly zapojené. Ztrácet s ním čas pro mě zkrátka nemělo smysl. Potřeboval jsem si promluvit s otcem, on byl totiž jediný člověk