Pohled Clary

Roman byl vzhůru a nezestárl ani o den. Vypadalo to, jako by ho pro mě ta kapsle uchovala nedotčeného a těch třináct let uplynulo mrknutím oka.

Nemohla jsem si pomoct a prostě jsem si zvykla na něj zírat a odvrátit pohled, až když mě při tom přistihl. Věděla jsem, že ho to baví, protože se u toho usmíval. Pořád v sobě měl tu aroganci a drzost.

Kdo by mi to mohl vyčítat, když byl tak k