Cítila jsem se, jako by mi mělo smíchy prasknout břicho. Táta Roman byl jeden z milionu a vždycky mě dokázal rozesmát tak, až to bolelo.

Někteří říkali, že ho mám radši než svého biologického otce, ale na takové otázky jsem nikdy neodpovídala. Oba tátové byli svým způsobem jedineční, ale Roman byl prostě šílenec.

Posadil se a zíral na mě, zatímco jsem popadala dech.

„Zaprvé, ty nejsi gay, takže i