Pohled Harper

Nedokázala jsem se na ně dívat ani vteřinu navíc. Z toho pohledu mi stydla krev v žilách, a než jsem se stihla zastavit, vyrazila jsem z temných stínů na měsíční světlo.

„Dej od něj ruce pryč, Stello,“ řekla jsem, můj hlas byl ostrý a prořízl tichý noční vzduch.

Stella zalapala po dechu a okamžitě se od Kaelena stáhla. Otočila se, aby se na mě podívala, oči se jí rozšířily ve falešné