Pohled Harper

„Pět... čtyři... tři...“

Rykerův hlas byl hladký, sebevědomý a naprosto přesvědčený o tom, že drží v rukou všechny trumfy. Kaelen se ani nehnul. Jeho zelené oči zůstaly upřené do mých, nečitelné a chladné jako ocel, s rukou zamrzlou na jílci meče.

V tu chvíli jsem věděla, že nemůžu čekat na spasitele. Jestli zůstanu v Rykerově sevření byť jen o vteřinu déle, někdo zemře.

Moje pravá r