Pohled Harper

„Harper... ach Bože, podívej se na sebe,“ zašeptal Knox. Hlas se mu třásl, když na mě hleděl skrz železné mříže.

Oplatila jsem mu pohled a celá jsem se chvěla. Hruď mi pomalu zaplavil tupý, bolestivý pocit. Připadalo mi, jako by to byl celý život, kdy jsme byli jen studenti na akademii. Společně jsme vstoupili do lovecké sezóny, bojovali bok po boku a jediné, co jsem tenkrát chtěla,