Alistair si pomyslel, že mu Lyra hodlá vyčinit. Uhnul pohledem a takticky se napil vody ve snaze zachovat chladnou hlavu.

Když Lyra viděla jeho vyhýbavé manévry, okamžitě jí to došlo. Tiše se zasmála; její porcelánová tvář zalitá sluncem působila hravým, dívčím dojmem.

Alistairovi zajiskřilo v očích a v krku mu poskočil ohryzek. Na vteřinu se mu zatajil dech.

Pak se vzpamatoval a zeptal se: „Nezlo