Ještě druhý den Lyra nedokázala pochopit, jak mohla Alistairovi tak snadno ustoupit.

Ztracená v tom snovém oparu neviděla nic jiného než Alistairův neuvěřitelně pohledný obličej a neslyšela nic než jeho hlas, hladký jako samet.

Bylo to, jako by ji očaroval ďábel – každé slovo, které vypustila z úst, bylo přesně to, co chtěl ďábel slyšet.

Zatímco Lyra kreslila své návrhy, v mysli se jí znovu a znov