Lyra vyděšeně vykřikla, vyskočila na nohy a odhodila panenku pryč. Ruce měla celé od umělé krve, tvář popelavou – na první pohled bylo jasné, že je k smrti vyděšená.

Lyrica se jen tiše smála pro sebe, lhostejná k tomu, jak kdokoli jiný reaguje.

Vypadala jako uličnické dítě, kterému se povedl kanadský žertík, a dmula se pýchou nad svým vlastním dílem.

„Ty jsi takový strašpytel! I Noa má víc odvahy