Lyra dorazila k Noině vile na předměstí úplně sama.

Uvnitř i venku panovalo hrobové ticho.

Když Lyra hleděla na tu takřka opuštěnou vilu, neubránila se pochybnostem, zda v ní vůbec někdo bydlí.

U vchodu nebyl žádný hlídač a barva na vchodových dveřích se ošklivě loupala. Jediné, co vypadalo nově, byl zámek, jako by se sem někdo právě nastěhoval a provizorně ho vyměnil.

Zmáčkla zvonek.

Zevnitř se n