Pohled Brey

Když jsem procházela klikatými kamennými chodbami pryč od upířího krále a jeho krvelačných her, konečně jsem našla tichý kamenný balkon. Hltavě jsem se nadechla svěžího nočního vzduchu, nechala chladný vánek narážet do své rozpálené kůže a těžce se opřela o zdobené zábradlí. Z dusivého napětí v jídelně mi na hrudi zůstal pocit tísně, jako bych ji měla celou pohmožděnou. Místo toho, aby