Brein pohled

„Páni, to bylo... něco,“ prolomila jsem ticho, které v místnosti po odchodu zuřící upírky zavládlo. Bezmocně jsem se zasmála a přemýšlela, do čeho jsem se to proboha namočila. Během dvou dnů to bylo jedno drama za druhým. Chyběly mi časy, kdy byl život jednodušší, kdy jsem to byla jen já a mé knihy proti celému světu. Teď jsem si od toho zmatku nemohla ani odpočinout.

„Já... mrzí mě,