POHLED BREY

Stále jsem si zvykala na to, že jsem se svou matkou. Byla klidná a moc milá. Vyšla jsem ze svého pokoje a snažila se najít něco malého k snědku, když jsem uslyšela zaklepání na dveře. Zdráhala jsem se je otevřít, protože jsem netušila, kdo by to mohl být, nebo kdo to bude. Zpátky na hradě by zaklepání znamenalo buď Bess, nebo strážného, kterého za mnou poslal Alaric.

"Ano?" zeptala jse