Pohled Brey

„Chyběla jsi mi,“ řekl tichým, napjatým hlasem. Rukama mi sevřel čelist, přitáhl si můj obličej k sobě a ochutnal mé rty, jako by to byla sklenice čerstvé krve. Zuby mi škrábl o spodní ret, než mi zcela pohltil ústa. Kvůli tomu, jak divoké to bylo, se tomu ani nedalo říkat polibek; v tom polibku mi ukázal, řekl a dal najevo, jak moc mu chybím.

Třesoucíma se rukama jsem se chytila jeho