Tři dny. Tři dny ticha přerušovaného jen tichým zašramocením táců s jídlem, které mi nechávají přede dveřmi. Tři dny ničeho jiného než mých vlastních myšlenek, které jsou s každou další hodinou temnější.

Za dveřmi mého pokoje si mumlají stráže a v pravidelných intervalech se střídají. Občas slyším na chodbě projít vlky a jejich šepot nese útržky, které řežou jako nože: „—určitě jed—“ „—přesně jak