V časné ranní samotě působí tréninková místnost jinak. Moje svaly si už ty pohyby pamatují, tělo proplouvá sekvencemi, které do mě Rhydian driloval noc co noc. Koutkem oka zachycuji sama sebe v zrcadlových stěnách – už to není ta vyděšená omega z Blightwoodu, ale někdo silnější. Někdo, kdo ví, jak se bránit.

„Tvůj postoj se zlepšuje.“

Calistin hlas mě nevyvede z míry. Další změna – teď si mnohem v