Proudí mnou síla jako tekutý měsíční svit, zatímco stojím nad Rhydianovým bezvládným tělem. Všechno vnímám jinak – ostřeji, jasněji, živěji. Jsem jiná. Kde dříve byla jen prázdnota, teď mě plně prostupuje má vlčice, jako by po celou tu dobu jen spala a čekala na tento okamžik.

Má čistě bílá srst se leskne v měsíčním světle a jakýsi hluboký instinkt mi říká mé jméno – Aethel. Ale nedokážu se soustř