Rhydian

Vzpomínky mě mučí, když se snažím odpočívat – každá chvíle, kdy se mě ptala, co pro mě znamená, každá příležitost, kdy jsem jí mohl říct pravdu. Ta noc v tréninkové hale, kdy se mi tak důvěřivě oddala. Ta rána potom, kdy se na mě dívala, jako bych jí snesl modré z nebe.

A celou tu dobu jsem před ní tohle tajemství skrýval.

„Je NAŠE,“ běsní mé zvíře. „Vždycky byla naše. Proč jsme to tajili?