Rhydian

„Kde je?“

Vlk připoutaný v řetězech přede mnou při mém tónu sebou trhne a instinktivně odhalí hrdlo na znak podřízenosti. Smrdí strachem – nejen z trestu, ale z něčeho mnohem hlubšího. Z někoho nebezpečnějšího, než je dokonce i jeho král.

„Můj králi, prosím...“ Oči mu těkají ke strážím, k Torianovi, kamkoli jen ne na mě. „Jestli zjistí, že jsem promluvil...“

„Oni?“ Celu v podzemí zaplaví m