Elowen

Starodávný prach mě lechtá v nose, když se nakláním blíž k vybledlému textu a vzrušeně překládám archaický jazyk. Skrz naše pouto cítím Rhydianovo pobavení nad mým absolutním zabráním do výzkumu.

„Zase jsi vynechala oběd.“ Při jeho hlase nadskočím, když vedle mě položí podnos. „A večeři.“

„Něco jsem našla.“ Stáhnu ho dolů, aby na text viděl, a jídlo mě ani v nejmenším neláká, přestože jsem