Když položí ruku na kov, zalapá po dechu. Skrze naše pouto cítím, co vnímá ona – zkaženost, která pulzuje na druhé straně, koncentrovaná a kontrolovaná.

„Je to tady.“ V jejím hlase je ponurá jistota. „Ať už dělali cokoliv... je to za tímhle.“

Zámek povolí pod mou silou. Dveře se rozletí a odhalí sterilní laboratoř, kde se kříží věda s noční můrou.

Podél stěn se táhnou skleněné uzavírací boxy, z ni