„Pojď do postele.“ Otře se rty o mé čelo. „Jen si odpočinout. Nech svou mysl zklidnit.“

V našich komnatách mi zbožnými dlaněmi pomáhá se svléknout, jeho doteky mě ukotvují, i když moje mysl dál pádí kupředu. Když si mě pod přikrývkou přitáhne k hrudi, naše pouto pulzuje sdíleným teplem.

„Mluv se mnou,“ zamumlá mi do vlasů. „Ne o konspiracích nebo radách. O tobě. O tom, jak se opravdu cítíš.“

Ta pr