Elowen

Bolest mě vytrhne ze spánku jako spáry rvoucí maso. Záda se mi prohnou do oblouku a zvednou z postele, jak se z Dravenova znamení šíří oheň a zaplavuje mou hruď ve vlnách agónie – jako by mi někdo jedno po druhém páčil žebra od sebe. Z hrdla se mi vydere výkřik dřív, než si vůbec stihnu uvědomit, že jsem vzhůru.

„Elowen!“ Rhydian je v mžiku u mě, ruce se mu vznášejí nade mnou, bezradné v to