Torian

„Co to dělá?“ zašeptá Kaela ode dveří.

„Nevím,“ přiznávám a nedokážu od ní odtrhnout zrak.

Calistiny štíty se pomalu a opatrně rozpínají a natahují se k tomu zlomenému muži. Nejsou agresivní ani invazivní, nýbrž něžné. Konejšivé.

Jako balzám na spálenou kůži.

Mužův křik utichne. Jeho kymácení se zpomalí. Divoký pohled začíná zaostřovat.

„Tak je to dobré,“ zašeptá Calista tichým, uklidňující