Calista

První náznak je tak nepatrný, že ho málem přehlédnu.

Jdu chodbami paláce a míjím dva mladé válečníky. Ve chvíli, kdy mě spatří, zmlknou, vymění si pohledy a pak s uctivým kývnutím spěšně odejdou.

Není to nic neobvyklého. Jsem princezna. Lidé často nevědí, jak se v mé přítomnosti chovat.

Ale na tom, jak se na sebe podívali – rychle, kradmo, provinile –, je cosi, z čeho mi přeběhne mráz po z