Calista

S tím, jak postupujeme hlouběji do území Půlměsíční kotliny, ten pocit nepřirozenosti sílí.

Jako by byl samotný vzduch nakažený – je hustý, těžký, až se v něm těžko dýchá. Mé štíty instinktivně problikávají a reagují na hrozbu, kterou má vědomá mysl ještě nerozpoznala.

„Tamhle,“ ozve se Torianův tichý, ukázněný hlas. Ukazuje na shluk stromů před námi, kde se stíny zdají temnější, hmotnější