Calista

Ujdu ode dveří sotva tři kroky, než se zhroutím.

Nohy mi vypoví službu. Hruď se mi křečovitě zvedá. Schovám tvář do dlaní a usedavě pláču, přičemž se ze všech sil snažím nevydat ani hlásku, aby mě přes dveře neuslyšel.

Zůstala jsem silná. Nedovolila jsem mu, aby mě viděl na dně. Nedopřála jsem mu to uspokojení, aby věděl, jak moc mě pohled na něj zdrtil.

Měla bych na sebe být hrdá.

Místo t