Torian

Její rty spočívají na mých a svět se zastaví.

Každá myšlenka, každá pochybnost, veškerý pečlivě udržovaný odstup – všechno je pryč. Zbyla jen Calista, která mě líbá, jako by po tom celou dobu hladověla. Jako by se držela zpátky stejně usilovně jako já.

A při Bohyni, já se držel ze všech sil.

Přitáhnu si ji blíž, jednou rukou se jí vpletu do vlasů, druhou jí položím na pas. Vydá ze sebe zvuk