Valerius

Každý krok pryč od Ophiry se zdá být špatný – je fyzicky bolestivý takovým způsobem, jaký jsem dosud nezažil. Stříbrná nit našeho pouta druhů se napíná, ale netrhá; je to neustálý tah, který mě nutí obrátit se zpět a přihlásit se k tomu, co mi osud určil za mé. V hlavě mi tepe a má dvojí přirozenost – léčitele a alfy – ve mně vře, rozbouřenější než kdy dřív.

„Vale?“ Dariusův hlas prolomí