Valerius

Zbytek galavečera plyne v mlze nucených úsměvů a diplomatických zdvořilostí. Plním své povinnosti mechanicky – tančím s potenciálními nevěstami, vedu nezávazné politické řeči a udržuji fasádu poslušného dědice, který zvažuje své možnosti. Mé myšlenky však zůstávají upoutány k rozhovoru se Sorenií v zahradě a její zastřené výhrůžky mi stále znějí v hlavě.

„Závěrečný večer slavnosti se blíž