POHLED FREYI:

Ve chvíli, kdy se za ním s prásknutím zavřely dveře, vydechla jsem vzduch, který jsem ani nevěděla, že zadržuji. Bylo to, jako by se mi v plicích uvěznila každá unce vzduchu od chvíle, kdy mě odvlekli do této chladné místnosti bez duše. Tělo se mi třáslo, hruď se mi zvedala a klesala v ostrých, mělkých nadechnutích. A pak jsem se zhroutila.

Vyhrkly mi slzy, horké a neúprosné, a stéka