POHLED FREYI:

Slova do mě narazila jako rána pěstí do žeber.

Dech se mi zpomalil, srdce mi bušilo tak prudce, že jsem ho slyšela až v uších. Oči mi horečnatě těkaly po stránkách, hltaly řádky, které jsem nedokázala pochopit, a přesto jim až příliš dobře rozuměla.

Pravda se na mě upírala, nepopiratelná. Nemohla jsem tu zůstat.

Ne.

Ne, ne, ne…

Prsty se mi sevřely kolem okrajů papírů a zmačkaly je. H