POHLED KAELENA:

Na dveře se ozvalo tiché zaklepání a vzápětí Giin hlas prořízl ticho: „Šéfe, za pět minut přistáváme.“

Tlumeně jsem zavrčel a přetřel si dlaní obličej. Naklonil jsem se k Freye a vtiskl jí polibek na spánek, rty jsem jemně přejel po její kůži.

„Vstávej, zlato,“ zašeptal jsem. „Čas vstávat, má královno.“

Něco nesrozumitelně zamumlala a přitulila se blíž k mé hrudi.

„No tak, brouku,