POHLED FREYI:

Spánek mě konečně sevřel do náruče, těžký a beze snů. Prostěradla se mi zamotala kolem nohou a tíha vyčerpání z celého dne mě stahovala hlouběji do matrace. Poprvé za dlouhou dobu jsem nepřemýšlela. Nestrašilo mě to, co jsem viděla na tom balkoně, ani krev, kterou Kaelen nechal prolít.

Ale náhle – jsem nemohla dýchat.

Hrdlo se mi sevřelo, jako by mi někdo nacpal do průdušnice chomáč