POHLED FREYI:

V tu ránu se ode mě odtáhl, otočil si mě čelem k sobě a jemně, ale pevně mě chytil za paže. „Rudé? Jsi si jistá?“

„Tedy— “ zaváhala jsem. „Byl to jen okamžik. Záblesk. Jedno mrknutí a byly zase normální. Dokonce chtěla vidět odraz, a byly… v pořádku. Ale vím, co jsem viděla.“

Kaelen nakrčil nos. „Viděl jsem to taky.“

„Cože?“

„V jídelně. Když jsme vešli dovnitř. Její oči zaplály – ste