KAELENŮV POHLED:

Poprvé od Jarekových narozenin byla všechna místa u stolu obsazená – včetně toho, které patřilo Salvatorovi.

Seděl na protějším konci dlouhého, ručně vyřezávaného stolu, mírně předkloněný, klouby prstů opřené o vyleštěné dřevo jako spáry dychtící prolít krev. Čelist měl pevně zaťatou a jeho pohled mě propaloval vztekem, který ani v nejmenším nevychladl. Kdyby pohled mohl zabíjet,