POHLED FREYI:

Zírala jsem do zrcadla – upřeně. Vlastní oči mi připadaly cizí, prázdné, jako by mi už ani nepatřily. Nebyly měkké, plné naděje ani hřejivé. Byly neúprosné. Můj odraz mrkal, ale jako bych to nebyla já.

Místnost za mými zády bzučela příliš mnoha hlasy, příliš mnoha kroky, příliš mnoha pohybujícími se těly. Chloe a Gia se choulily v koutě s hlavami skloněnými nad konečným seznamem host