Anyin pohled

Jeho oči okamžitě střelily mým směrem. Podíval se na mě dotčeně, jako bych po něm právě žádala jeho vlastní ledvinu.

„N-nemám h-hlad,“ zopakovala jsem, tentokrát však tiše a bázlivě.

Odložil lahev a probodl mě pohledem. Výraz ve tváři se mu v mžiku změnil.

„Pokud se dnes večer nenajíš, nedostaneš nic k jídlu, dokud se nevrátíme…“ pronesl. Neznělo to jako výhrůžka, spíš lhostejně, jako