Pohled Anyi

„Paní, pan Lucchese vás pozval na snídani…“

Tělem mi projela odporná vlna úzkosti.

Nevěděla jsem, jak se mu postavit tváří v tvář, chyběl mi Marcello. Bez něj jsem se tu začala cítit v nebezpečí, i když jsem věděla, že on by mi mohl provést i horší věci.

Bůh chraň mou zvrácenou mysl!

Přikývla jsem a následovala ji po schodech dolů. Už byli u stolu. Celia krmila dceru, Chan byla zabraná