Pohled Luciana

Aspoň mě poslouchá, opravdu nezakřičela.

Přitáhlo by to jen další problémy, protože já do prdele fakt nemám náladu řešit to s mojí matkou.

Šel jsem do své staré ložnice v tomto rodinném sídle.

„Seš pěknej spratek…“

Hodil jsem ji na postel a její malé tělo se na ní zhouplo.

„Co sis jako myslela…“

Ještě než jsem stihl doříct větu, chytila se mě jako koala.

Nohy si obmotala kolem mého