Tohle mi chybělo. Tohle porozumění, tahle něha, tahle otcovská láska, která mi zároveň dává i přátelství. Připadá mi víc jako přítel než jako otec.
„Po večeři chceš jít nakupovat... Slyšel jsem, že nakupování zahání stres,“ navrhl.
„Pěkně se plácneš přes kapsu,“ odpověděla jsem.
„S tím si nedělej starosti... Všechny moje peníze jsou tvoje...“ usmál se. „Prostě žij svůj život, to je to, co chci.“
N