Camilla stála jako přikovaná na leštěné mramorové podlaze v lobby hotelu NOVA a ze rtů jí splynula hrubá nadávka. Ranní slunce zalévalo velkolepou recepci, ale její pohled se upíral na otáčecí skleněné dveře. Vkráčel Damon a ruku měl ležérně položenou na spodní části Ritiných zad. Z té drzosti se Camille zvedal žaludek.

„To si k těm svým sračkám fakt vybrali hotel mojí rodiny?“ zašeptala.

S planoucíma očima sledovala každý jejich pohyb a nehty se zaryla do kabelky. Bylo teprve osm ráno a tenhle den už zkoušel její trpělivost. Damon věděl, že tahle nemovitost patří rodině Hayesových. Věděl, že je úřadující generální ředitelkou. Tomu kreténovi chyběla špetka základní slušnosti.

Když přistoupili k recepci, aby si vyzvedli klíč od pokoje, Rita obmotala ruku kolem Damonova krku a hihňala se. Camilla sebou trhla a zalila ji vlna fyzického hnusu. Otočila se k té ubohé scéně zády a zamířila k VIP výtahu. Co se stalo, stalo se, a ona už se posunula dál. Hlavou jí blesklo včerejší nespoutané setkání s Renem. Při vzpomínce na to, jak do její úzké pičky hluboko naráží jeho těžký čurák, se jí do tváří vlila sytá červeň. Byl to lahodný kontrast k tomu ubohému ex, kterého nechávala za sebou. Nemělo smysl utápět se v myšlenkách na toulavé psy, když musela řídit korporátní impérium.

Camilla vešla do zasedací místnosti vedení. Vzduch byl prosycený sytou vůní mahagonu a čerstvě uvařeného espresa. Došla ke svému otci, předsedovi správní rady, a vtiskla mu letmý polibek na tvář. Ostatní členové nejvyššího vedení se už usazovali do svých kožených křesel. U dlouhého stolu zůstávalo volné jen jedno jediné místo. Bylo vyhrazeno pro nového člena představenstva, o kterém její otec tak básnil. Tento nový člen získal velký podíl na jejich ziscích, což byl strategický krok, který mohl financovat chystanou expanzi jejich hotelů do zámoří.

„Á, moje drahá dcero. Jsi tu brzy. Čekal jsem, že propásneš půlku diskuze,“ zasmál se pan Hayes na celé kolo.

Ostatní manažeři se zdvořile zasmáli. Camilla si odsunula křeslo, s dokonalým držením těla se posadila a uhladila si sukni.

„Lidé se mění, tati. Jsem prostě jen zvědavá na našeho nového člena představenstva. Tahle schůzka nepotrvá dlouho, že ne?“ zeptala se.

„Nedočkavá jako vždycky. Nového ředitele si možná zamiluješ. Je mladý, bystrý a je to rozhodně krok vpřed oproti tomu klukovi Damonovi,“ odvětil pan Hayes.

Camilla si tiše povzdechla a naklonila se dopředu. Byl čas strhnout náplast.

„Je konec, tati. S Damonem jsme se už rozešli.“

Pan Hayes se rozzářil v širokém úsměvu.

„Skvělé. Říkal jsem ti, že pro tebe není dobrý. Ten prevít je děvkař.“

Camilla se zamračila a zmateně svraštila obočí.

„Jak jsi to věděl?“

„Před pár dny jsem ho přistihl, jak se ve svém autě líbá s nějakou brunetkou. Hned potom, co jsi nám oznámila, že jste oficiálně spolu. Proto jsem ho nikdy neměl rád. Byla jsi až po uši zamilovaná a já nechtěl vidět, jak ti někdo ubližuje,“ pronesl pan Hayes nenuceně.

Camilla cítila, jak se jí z tváře vytrácí krev. V hrudi jí zaplál šok a ostré bodnutí zrady. Praštila dlaní naplocho do opěrky.

„Proč jsi mi to neřekl? Podváděl mě celé roky!“

Hlas se jí zlomil směsicí hněvu a nevěřícnosti. Zároveň z ní ale spadla obrovská tíha. Dát Damonovi kopačky bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké kdy udělala.

„Ten sráč,“ zamumlala a pevně zatnula čelist.

„Říkal jsem ti, že jsem nechtěl, aby ti někdo ublížil. Už nejsi dítě. Říkal jsem si, že na pravdu nakonec přijdeš sama,“ konstatoval otec věcně.

Camilla obrátila oči v sloup a snažila se ovládnout své podráždění.

Paní Morenová, jedna z konzervativních akcionářek, se naklonila přes stůl. Její pronikavé oči se upřely na Camillinu tvář.

„Kdy se plánujete vdát, slečno Hayesová?“

Camilla ze sebe vynutila zdvořilý, strojený úsměv. Tohle bylo to poslední téma, které chtěla probírat.

„Zatím to nemám v plánu, paní Morenová.“

„Pročpak ne? Jste krásná a patříte k nejlepším profesionálkám v zemi. Nemyslíte si, že je načase se usadit?“ naléhala starší žena.

Camilla v duchu zaúpěla, ale udržela si profesionální fasádu. Před pěti minutami oznámila bolestivý rozchod. Nedostatek taktu ze strany členů představenstva byl dusivý.

„To jí říkám neustále, paní Morenová. Tahle moje dcera ještě žádné plány na svatbu nemá. Občas uvažuji o tom, že jí sjednám domluvený sňatek, ale respektuji její rozhodnutí. Nemůžu ji nutit, aby si vzala cizího člověka. Ale vnoučata bych chtěl brzy,“ vložil se do toho pan Hayes, opřel se v křesle a teskně si povzdechl.

Camilla otevřela pusu, aby obhájila svou nezávislost, když vtom se těžké dvoukřídlé dveře zasedací místnosti rozletěly. Všechny hlavy se otočily ke vchodu. Dovnitř vešel vysoký muž v tmavě šedém obleku šitém na míru a vyzařovala z něj nebezpečná aura syrové moci. Camilla ostře lapla po dechu a vzduch jí rázem opustil plíce.

Lorenzo.

Ren se blýskl přitažlivým úsměvem a šarmantně popřál celé místnosti dobré ráno. Minul ostatní manažery, došel k prázdnému místu přímo naproti Camille a posadil se. Jeho tmavé oči se vpily do jejích a zalesklo se v nich zlomyslné, vědoucí světlo.

„Omlouvám se za zpoždění, pane,“ řekl Ren panu Hayesovi.

Její otec se na nově příchozího rozzářil. Camilla na Rena přimhouřila oči a srdce jí zběsile bušilo v hrudi. Jakou hru to Lorenzo Falco hraje? Plánoval tohle převzetí celou dobu? Minulou noc spolu trhali prostěradla, ona rajtovala na jeho čurákovi, dokud nekřičela, a dnes tu seděl přímo naproti ní jako významný akcionář.

„Než začne tahle oficiální schůze, Rene, chci vás seznámit se svou jedinou dcerou. Tohle je Camilla Hayes,“ oznámil hrdě pan Hayes.

Ren natáhl svou mozolnatou ruku přes naleštěný mahagonový stůl. Camilla na zlomek vteřiny zaváhala, než se natáhla a stisk přijala. V okamžiku, kdy se jejich kůže dotkla, jí paží projela rána elektrického napětí.

„Rád tě poznávám, Camillo.“

Koutek rtů mu cukl do potměšilého úšklebku. Nepustil ji. Místo toho se jeho dlouhé prsty pevně obtočily kolem její ruky a palcem rytmicky tiskl její citlivou dlaň. Byla to nepopiratelná fyzická provokace.

Camilla si zachovala strojený, profesionální úsměv, ačkoli se jí tep zrychlil jako o závod.

„Moje ruka.“

Tón udržela vyrovnaný a chladný, silně si vědoma toho tuctu párů očí, které sledovaly každý jejich pohyb. Ren její výzvu ignoroval. Jeho úsměv se prohloubil a on ještě víc utáhl svůj neúprosný stisk. Spalující žár jeho kůže sálal do té její. Camilla ho propíchla planoucím, tichým pohledem, kterým ho varovala, ať toho nechá. Sexuální napětí, které se mezi nimi rozprostíralo, bylo až dusivé. Děsila se představy, že by někdo tu jejich zvrhlou dynamiku prokoukl, obzvlášť její otec, který teď dohazovačskou energií doslova zářil.

„Aha, moje chyba,“ zamumlal Ren. Jeho záludný úsměv ani v nejmenším nezakolísal, když její uvězněnou ruku konečně pustil.

Jdi do hajzlu, Rene, zaklela v duchu a otřela si mravenčící dlaň o sukni.

Pan Hayes sledoval jejich interakci s pobaveným jiskřením v oku.

„Zdá se, že se vám moje dcera líbí, pane Falco.“

„Samozřejmě, pane Hayesi. Je okouzlující,“ odvětil Ren suverénně a jeho temný pohled stále klouzal po Camillině zčervenalé tváři.

„Je nezadaná. Měl byste ji potom vzít na oběd. Nebo možná na večeři,“ navrhl pan Hayes.

V Camillině hrudi žhavě vzplanula panika a zmatené podráždění.

„Tati? Můžeme už prostě začít tu schůzi?“ vyjekla a její profesionální odměřenost se rozbila na kousky.

Její otec se jenom zasmál. „Ale… jistě,“ řekl.