Když dorazili do patra, Ren Millu zastavil. „Běž zpátky dolů. Jdu si zdřímnout,“ oznámil jí.

Ale Milla byla prostě Milla. Byla šíleně tvrdohlavá. Takže tam zůstala stát, založila si ruce na prsou a ještě se na něj drzým úšklebkem usmála.

Ren si promnul kořen nosu, což jasně naznačovalo, že už začíná být slušně nasraný.

„Nenuť mě, abych tě odvlekl dolů—“

„Můžeme si zdřímnout spolu. A koho by proboh