Vincenzovo auto řítící se směrem k bytu jeho dvojčete vypadalo, jako by hořelo, takovou jelo rychlostí.

„Chlape, zpomal. Zabiješ nás,“ stěžoval si Bruno.

Vincenzo mu neodpověděl a rychle strhl řízení k budově, kde bydlel jeho bratr.

„Ten kretén mi pěkně pije krev. Zasraný zrádce!“ vybuchl vzteky.

Jakmile zaparkoval, vřítil se do budovy. Bruno za ním běžel, aby s ním udržel krok.

„Nespěchej tak. Mo